pátek, prosince 24, 2010

Štědrý den...







Přeji krásně prožité sváteční dny plné lásky, pohody a radosti...

sobota, prosince 11, 2010

sobota, prosince 04, 2010

Vánoční kabátek...

dostal už břečťánek - kombinace andílků, perličkových ozdob a nesmí chybět pěříčka




pátek, prosince 03, 2010

Věnec...

jsem si udělala jednouduchý, použila jsem staré formičky, které jsem našla u tety na půdě...

neděle, listopadu 28, 2010

Vločky...

jako co padají z nebe jsem se pokusila udělat z perliček. Vždy se mi tyto ozdoby obdivovala a je to vzpomínka na babičku, které je měla na stromečku.


neděle, listopadu 21, 2010

Vyšívaná mašle...

krásně vynikne mezi květy kaktusu, i když květy nejsou bílé...

úterý, listopadu 09, 2010

Nový kabátek...


dostal koník i malý kufřík. Koníka jsem koupila na bleším trhu, docela dlouho jsem se rozmýšlela, zda obleče bílý kabátek nebo zůstane tak, jak si s ním někdo před lety hrál. Vyhrála bílá barva. To samé bylo u kufříku, který jsem dostala před lety od kamarádek k narozeninám. Byl to přece dárek..., tak jsem zvědavá na jejich reakci, ale myslím si, že to dopadne dobře... 


 před proměnou...




neděle, listopadu 07, 2010

V Paříži...

Ráda se s Vámi podělím o velice zajímavý článek, který mne zaujal při svých toulkách po internetu...
dokáže čtenáře přenést do minulých století...

Přeji pěkné čtení...

V Paříži objevili unikátní byt, kde se zastavil čas: nikdo tu nebydlel 70 let
Bylo to jako vstoupit do pohádky o Šípkové Růžence, která usnula v roce 1900 – tak zapůsobil na přivolaného znalce umění opuštěný pařížský byt, do nějž předchozích sedmdesát let nikdo nevkročil.


Přivolaného znalce samozřejmě nejdříve zaujal dobový nábytek i bytové vybavení.
Přivolaného znalce samozřejmě nejdříve zaujal dobový nábytek i bytové vybavení.


Krb, kamenná výlevka, vysoké, dřevem táflované stropy, vycpaný pštros i Mickey Mouse na hraní, elegantní toaletní stolek se zrcadlem – to vše tu zůstalo netknuto, pokryto tlustou vrstvou prachu, který se hromadil desítky let. Pocit malého zázraku jistě zesílil, když tu kunsthistorik objevil v tajemných prostorách vzácný a dosud prakticky neznámý obraz slavného italského malíře.
Vycpaný pštros i Mickey Mouse na hraní, elegantní toaletní stolek se zrcadlem – to vše tu zůstalo netknuto, pokryto tlustou vrstvou prachu.
Vycpaný pštros i Mickey Mouse na hraní, elegantní toaletní stolek se zrcadlem – to vše tu zůstalo netknuto, pokryto tlustou vrstvou prachu.
Byt byl uplynulé desítky let zavřený a nikdo tam nechodil. Jeho majitelka na dálku řádně platila účty, i když už apartmán nepotřebovala a nepoužívala: Paříž totiž opustila už před druhou světovou válkou a nikdy se do ní nevrátila – zbytek života prožila v jižní Francii. Zemřela letos ve věku 91 let.
Přivolaného znalce umění Oliviera Choppin-Janvryho samozřejmě nejdříve zaujal dobový nábytek i bytové vybavení. Ale pak narazil na obraz neznámé elegantní krásky v růžových mušelínových šatech. „Srdce se mně málem zastavilo, když jsem jej uviděl,“ svěřil se britskému listu The Daily Telegraph.
Přivolaného znalce umění Oliviera Choppin-Janvryho samozřejmě nejdříve zaujal dobový nábytek i bytové vybavení.
Přivolaného znalce umění Oliviera Choppin-Janvryho samozřejmě nejdříve zaujal dobový nábytek i bytové vybavení.
Stopu ukázala stará vizitka
Důkladnější prohlídka bytu pak ukázala, že autorem obrazu byl slavný italský malíř 19. století Giovanni Boldini. Našla se totiž jeho vizitka s milostným vzkazem. „Měli jsme spojovací článek a já si byl od této chvíle jist, že jde opravdu o vynikajícího Boldiniho,“ uvedl znalec.
Rázem bylo také jasné i to, kdo je žena na obraze. Boldini na něm zachytil babičku poslední majitelky bytu, herečku Marthu de Florianovou, „dámu polosvěta“, jak se tehdy říkalo.
Boldiniho obraz zachytil babičku poslední majitelky bytu, herečku Marthu de Florianovou, „dámu polosvěta“, jak se tehdy říkalo.
Boldiniho obraz zachytil babičku poslední majitelky bytu, herečku Marthu de Florianovou, „dámu polosvěta“, jak se tehdy říkalo.
Jejím obdivovatelem byl nejen Boldini, ale i řada jeho současníků, umělců i politiků včetně pozdějšího francouzského premiéra Georga Clemenceaua. I jejich dopisy přetrvaly v bytě, úhledně poskládané do balíčků převázaných stužkami různých barev.
Choppin-Janvry však dlouho nedokázal najít sebemenší zmínku o obraze v umělecké literatuře. „Žádná kniha věnovaná Boldinimu se o této malbě, která nebyla nikdy vystavena, nezmiňovala,“ uvedl. Nakonec našel zmínku o obraze ve vzpomínkách Boldiniho ženy, podle níž toto dílo vzniklo v roce 1898, kdy bylo Martě 24 let.
Byt byl uplynulé desítky let zavřený a nikdo tam nechodil.
Byt byl uplynulé desítky let zavřený a nikdo tam nechodil.
Obraz ocenili i milovníci umění. Do dražby šel s vyvolávací cenou 300 tisíc eur (asi 7,5 miliónu korun). Nakonec se však prodal za cenu sedmkrát vyšší, tedy v přepočtu za více než 50 miliónů korun, což je pro obrazy od Boldiniho zatím rekordní částka. „Bylo vidět, že kupec si tu malbu zamiloval: zaplatil prostě cenu vášně,“ popsal pak zástupce aukční síně.

Kdo byl Giovanni Boldini
italský malíř, řazený k tzv. pařížské škole, který proslul zejména svými portréty. Narodil se v roce 1842 ve Ferraře, malbou studoval ve Florencii. Většinu života prožil v Paříži, kde také v roce 1931 zemřel. Dodnes je široce znám jeho portrét skladatele Gizseppe Verdiho.

čtvrtek, listopadu 04, 2010

Malé spony...

jsem koupila v létě v malém bazárku, původně jsou určeny k ozdobě pásků... doma jsem jim našla jiné umístění, myslím si, že takto vypadají lépe než na pásku...

úterý, listopadu 02, 2010

Vzpomínka...

na babičky, nejen tento den na ně vzpomínám... připomínají mi je maličkosti, které mám na památku...






čtvrtek, října 28, 2010

Dárek...

Od kamarádky jsem dostala dáreček, ví, že mám ráda květiny, i když stromeček není vysloveně květina, roste a dává radost... a tak dostal nový kabátek...